Losing_the_Signal
Kniha je strhující příběh o tom vzestupu a pádu firmy kanadské firmy Research in Motion, nyní známé pod názvem Blackberry. Firmu založil v roce 1984 Mike Lazaridis se svým spolužákem Douglasem Freginem. Firma počátkem 90. let byla jediná, která se v Severní Americe zabývala bezdrátovým přenosem dat. Vyvinula řešení pro obchodní cestující, kteří tak mohli přijímat objednávky a bezdrátově je odesílat na centrálu. Později se k zakladatelům přidal v roce 1992 Jim Balsillie – ambiciózní a tvrdý obchodník s MBA titulem z Harvardu.
Přelomovým výrobkem byl v roce 1999 Blackberry pager – který uměl přijímat a odesílat emaily z MS Exchange serveru a navíc šifrovaně. Bylo to možné jenom díky tomu, že emaily byly odesílány pomocí jejich softwaru a přes jejich infrastrukturu. Za přenos dat si mohli mobilní operátoři účtovat zákazníkům něcon navíc a proto také všichni z nich souhlasili s tím, že firmě RIM budou platit měsíční poplatek 10 USD za každého zákazníka. Následoval první smartphone Blackberry 957. Během dvou let 1999 až 2001 po uvedení na trh se tak příjmy firmy zvedly osmkrát. Pro CEO z Fortune 500 neexistovala jiná varianta než Blackberry. Mobilní operátoři z celého světa stáli ve frontě až na ně dojde řada.
Chytrou fintou nabídnul RIM výrobcům telefonů spolupráci , kterým se mohli zapojit do jejich ekosystému. Nikdy ji ovšem nemysleli úplně vážně a dokázali tak díky tomu Nokii a Samsung zpozdit o dva roky s vývojem vlastního řešení. V roce 2005 tak Motorola, Nokia ani Palm neměli pohodlného emailového klienta. Blackberry tak zcela dominoval trhu se smarthphony.
Pak ovšem přišla rána – patentovému trollovi se podařilo v roce 2006 vysoudit přes 600 miliónů dolarů – spor se táhnul několik let a firmě hrozilo, že bude muset platit každoročně 8,5% z obratu na licenčních poplatcích. Což by firmě prakticky vymazalo veškerý zisk. Další ranou byl účetní skandál s antidatovanými opcemi na pro zaměstnance. To vrazilo klín mezi Lazaridise a Balsillieho , kteří dosud sdíleli současně post CEO. Do té doby takto neobvyklá kombinace fungovala skvěle, ale pak se začínala čím dál více zadrhávat.
Do toho přišlo uvedení iPhonu s vlastnostmi o kterých Lazaridis pochyboval – jako krátká výdrž baterie, provedení bez klávesnice, vysoká spotřeba dat atd. Ovšem obrovská poptávka (i když zatím v USA) dala za pravdu Stevu Jobsovi – a tak RIM byl pod tlakem představit svou vlastní verzi dotykového telefonu. Extrémně krátká doba vývoje se podepsala na jeho na mizerné kvalitě. V té době bylo i evidentní, že jejich dosavadní operační systém založený na Javě je brzdou vývoje dalších aplikací. Snažili se to změnit akvizicí firmy QNX, ale vývoj nového operačního systému vnesl do firmy chaos. Dokladem toho bylo i uvedení nedodělaného tabletu Playbook, který nakonec musel být stažen z trhu. Ještě v roce 2010 měla s 22 milióny uživatelů více než 37% amerického trhu s chytrými telefony. Firmě se stále dařilo i na mezinárodním poli, ale na scéně se objevil další významný hráč – Android a během roku 2011 překonal počet uživatelů Blackberry.
Ranou do týla byl i masivní výpadek služeb v roce 2011 – zrovna v dobu uvedení nové generace iPhonu. Jim Balsillie tušil, že výrobou hardwaru nebudou schopni konkurovat gigantům jako Samsung a Apple a navrhoval otevření komunikačního nástroje Blackberry Messenger i pro ostatní platformy. Kvůli strachu o udržení stávajících zákazníků se to ovšem stalo až za dva roky. Mezitím to umožnilo vyrůst gigantům jako Whatsapp či Viber . Kvůli tlaku akcionářů bylo oba CEO Lazaridis i Balsillie nuceni odstoupit ze svých postů. Firma musela masívně propouštět a také se jí nepodařilo udržet krok s konkurencí s operačním systémem od QNX a opustila i výrobu hardwaru. Dnes Blackberry prodává upravené Android telefony a soustředí se na dodávání zabezpečené komunikace pro velké korporace.
I když příběh nekončí ideálně – je to skvělý příklad jak malá firma dokázala vybudovat globálního hráče, který jednu chvíli dokázal konkurovat zavedeným gigantům. Poučit se z chyb ostatních je mnohem užitečnější než se pokoušet kopírovat úspěchy. Doporučuji knihu všem, kteří mají co do činění s prací v technologických firmách.